V sobotu 27. července jsme vyjeli po jedenácté na letní psí tábor v rekreačním středisku Luka v Podhradí nad Dyjí. Tentokrát jsme byli v početném složení Sthella, která si rychle odhárala na začátku měsíce, asi aby mohla jet s námi a nemusela zůstat doma 
Dále Tiberius, Arletty, Arcyl, vnuk Tomáš, Cyril a já. Tedy nemáme tak velké auto a nezajížděli jsme do Olšan u Vyškova, tak nám vnuka přivezli jeho rodiče až do Podhradí 
Tentokrát cvičil jen Arcyl a učil se hlavně koncentraci a splnění povelů. Při výcviku na mě hleděl jak na obrázek a podle výcvikářky Vlaďky si užíval mého očního kontaktu. Projevilo se to tak, že když jsem dala povel lehni, on předpisově seděl přede mnou a dívali jsme si do očí a ani pamlsek s míčkem ho v ten moment nezajímal. Prý se odměňoval tím, že věnuji pozornost jen jemu a nemusí se dělit se zbytkem smečky. No asi na tom něco bude 
Tibik s Lettynkou to měli pojaté výletně. Chodili jsme s nimi na procházky do lesa a hledali nové cestičky. Chvíli si čuchali a chodili si každý sám a chvílemi spolu bojovali o klacky, které mi nosili a chtěli za něj samozřejmě mňamku
Sthellinka si užívala s námi v chatičce, kde jsme byli všichni jako sardinky. Ale ona byla šťastná, že je neustále s námi
S vnukem jsme hráli hlavně po večerech kostky a mastili karty, protože tam tentokrát nebylo žádné další dítě, se ketrým by si hrál. I ledový bazén v areálu jsme několikrát vyzkoušeli. Přes den bylo teplo, ale v noci už byla zima. Dvakrát dokonce jen 8 °C!
Myslím, že tentokrát to byl tábor, kde jsme se tolik nedružili s ostatními účastníky, ale užívali jsme si celou naši „smečku“.
Výcvikářům – Vlaďce a Márovi moc děkujeme za rady a pomoc s výcvikem Arcyla. bylo to s nimi zase moc prima! A Márovi se omlouvám za moje neúmyslné „útoky balónkem“. Málem jsem mu ustřelila ucho 